Kope + výsledek testu Míšiny krve

Tak pár posledních dní Míša mluvila o tom, že se jí zdá, že cítí nějaké pohyby, třeba když plavala v bazéně. A včera během práce konečně první zřetelný kopanec :-). Nebo šťouchnutí, či co – to jako chlap asi nedovedu převyprávět. Hned volala svému milému manžílkovi, aby se s ním o tu neskutečnou radost podělila. Paráda, je to fakt něco. Tož se těším, až to taky ucítím.

No a dnes v práci zase. A navíc během prohlídky u doktora, když sestřička poslouchala zvuky miminka, tak prý jako by utíkalo před tím přístrojem a šouplo se vždycky na druhou stranu. Tak jsem rád, že to nevypadá na pasivní, ale aktivní a pěkně mazané děťátko.

A všechny testy, váha atd. po dnešní prohlídce v pořádku. Díky Bohu. Největší překvapení pro nás byla Míšina krevní skupina: 0 negativní. Znamená to, že máme oba úplně stejnou, včetně RH faktoru. To je další dobrá zpráva. Takže můžeme zase s vděčností usínat. Tady se můžete podívat na originální lékařské potvrzení :-).

Jak a kde porodit…? Toť otázka!

Zvažovali jsme nejdřív všechno možné. Spíše alternativní varianty – nelíbila se nám totiž rozhodně představa fabriky na děti, kde se maminky střídají jako na běžícím pásu, nikdo se s nimi nemazlí, nic nevysvětluje, propichuje a nastřihuje beze slova a kdy se mu zachce… Jeden můj kolega se usmíval, když jsem mu líčil, podle čeho a mezi čím jsme si vybírali – za komunistů nebylo možno, podmínky pro maminku a miminko katastrofální. Takže moje vděčnost Bohu, že my už si trošičku vybírat můžeme.

Takže porod doma – to nás spíš jen tak napadlo, nejsme asi až tak odvážní a přeci jen je to první porod, kde se nejméně ví, co se dá čekat. Potom Míša říkala kdekoli, kde to jde do vody. Tím jsme přešli v úvahách dál a zvažovali porodnici ve Vrchlabí, která má výbornou pověst (je malá, osobní přístup, kvalitní služby), ale bylo by to od nás 2,5 hodiny cesty… A Míše se prý nechce rodit v autě. Ačkoli, kdo viděl “Taxi, taxi”, tak ví, že i to je možné :-)

Tož nakonec jsme si řekli, že to bude Praha. A podle zkušeností našich přátel (díky, Olgo) a hodnocení maminek v nejrůznějších internetových diskuzích i hodnocení konkrétních porodnic (viz Odkazy) jsme se nakonec rozhodli, že buďto Podolí nebo Krč. A že si to omrkneme.

Nebudu to dlouho rozpatlávat, nakonec jsme se šli nejdřív podívat do Ústavu pro péči o matku a dítě (Podolí). Pěkná budova, nic z “vnitřností” (pokoje, sály atd.) jsem ale neměli možnost vidět, přestože na internetu psali něco o době, kdy je možno přijít. Měli jsme si prý zavolat, což je pochopitelné :-). To málo, co jsem viděli a co jsme si připomenuli, že jsme slyšeli, nás utvrdilo v tom, raději se registrovat. Měli jsme signály, ze není radno s tím otálet. Paní, která se registrovala u okýnka vedle Míšy, měla termín o dva dny dřív a byla poslána domů – bylo už plno…

Vnitřek budovy porodnice mi přijde krásný (Míše to prý tak úplně nepřijde).

Míša, kterak se registruje u registračního okénka… Paní za sklem nepatřila k nejmilejším.

Nové foto!

Mrkněte do fotogalerie na poslední, čerstvou fotku z ultrazvuku. Nemáme čas psát, tak alespoň tohle ;-). Mluví to za vše. Pěkně nám chlapec/děvče roste… Prý vše v pořádku. Díky za to Bohu.