Proč vznikl tento blog? Protože jsme moderní, a tak kroniku našemu mrňousovi chceme psát elektronicky. A taky (to možná hlavně) proto, abychom se mohli sdílet s vámi všemi o naši radost.
Na někoho bude tento deníček příliš autentický a osobní (tak se přece nesluší psát!), na jiného škrobený a zbytečný. Chtěli jsme najít kompromis. A vyhnout se přílišnému patosu. Nakolik se nám to podařilo, posuďte sami.
Každopádně, chcete-li, těšte se a děkujte Bohu společně s námi! Jestli k tomu tento weblog trošku pomůže, potom splnil svůj účel.
A ještě něco: kdo máte ruce, pište, pište, pište. Svoje názory, povzbuzující či kritické připomínky, ať už sem nebo k jednotlivým příspěvkům. Budeme se snažit odpovídat a do diskuzí se zapojit.
Tady jsem, nastávající babička,která se těší na Vašeho potomka, až ho bude smět občas pohlídat a dát mu tajně nějaké to kokino, ať to drobkovi chutná.Čeká na něj taky spousta strejdů, kteří se těší, že to bude kluk a že s ním budou chodit na hřiště. Tak se mějte!